Historie pěstování života

Jedním z nejvýznamnějších historických objevů, který dokumentuje stáří tradičních čínských umění pěstování života jang-šeng, je odkrytá 2200 let stará hrobka v Ma-wang-tuej.

Na archeologickém nalezišti u města Čchang-ša v obci Ma-wang-tuej se nacházejí hroby tří osob ze západní dynastie Chan (206 př.nl - 9 n.l.): Markýze Taj Li-cchanga, jeho manželky, a muže, který byl zřejmě jejich syn.

Východní hrob obsahoval pozůstatky ženy kolem padesátky jménem Sin Čuej. Její mumifikované tělo bylo tak dobře zachováno, že vědci byli schopni provést pitvu na těle, která ukázala, že pravděpodobně zemřela na infarkt. Spolu s ní byly pohřbeny kostry různých zvířat a kompletní jídlo včetně polévky, rýže a masa. Hrob Sin Čuej byl ze všech tří nejlépe zachovalý. Kompletní kosmetický set, lakované díly a jemně tkané hedvábné oděvy s obrazy zůstaly ve skvělém stavu. Také malování na hedvábí zobrazující řadu cvičení (vědci nazývanou jako předchůdce tchaj-ťi), jsou pěkně viditelné.

V západním hrobě byl pohřben první markýz Taj Li-cchang. Zemřel v roce 168 před naším letopočtem. Císař dynastie Chan jmenoval Li-cchanga za kancléře království Čchang-ša. Tento hrob byl několikrát vypleněn vykradači hrobů.

Třetí hrob obsahoval velké množství klasických textů. Byly zde nalezeny lékařské texty, texty o astronomii, které přesně znázorňují planetární oběžné dráhy Venuše, Jupitera, Merkuru, Marsu i Saturna a jsou zde popsány různé komety. Dále zde nalezené texty I-ťingu, Knihy proměn, jsou o stovky let starší než ty, které byly známy dříve. Hrobka také obsahovala bohatou sbírku taoistických textů Chuang Lao, jakož i kopii strategické knihy Čan-kuo-cche. Dále zde byly nalezeny různé odborné texty, stejně jako historický text nazývaný Čchun-čchiou š‘-jü neboli Letopisy Jara a podzimu, včetně pro nás velmi cenných vyobrazení cvičení jang-šeng malovaných na hedvábí.

 

Co je to čchi-kung

Pod pojmem čchi-kung se u nás většinou rozumí široká škála cvičení, která mají svůj původ v Číně, a jejichž hlavním cílem nebo metodou je práce s vnitřní energií člověka za účelem jejího posílení. Někdy je v tomto smyslu čchi-kung přezdíván jako "čínská jóga".

V samotné Číně je pojem čchi-kung (氣功, qigong), který se dá přeložit jako "práce energie", chápán hlouběji. Jde o jistou úroveň mistrovství či dovednosti, kdy cvičenec je již schopen vědomně vnímat vnitřní sílu čchi (dokáže vidět nebo cítit jednotlivé dráhy či body na svém, případně i cizím těle). Pojmem čchi-kung se tedy neoznačují všechna zdravotní a jiná cvičení, ale pouze ta, která vyžadují a předpokládají tuto vyšší schopnost. Příkladem může být třeba Ta-jen čchi-kung (大雁氣功, dayan qigong).

Co je to jang-šeng

Pojem jang-šeng (養生, yangsheng) je u nás mnohem méně znám a zaměňuje se často právě pojmem čchi-kung. Jang-šeng znamená "pěstování (péče, kultivace) života" a jedná se o poměrně jednoduchá tělesná cvičení zaměřená na posílení vnitřního oběhu energie. Cvičení jang-šeng nevyžadují po cvičencích příliš velkou fyzickou zdatnost ani schopnosti vnímat vnitřní sílu. Jejich efekt je podmíněn pouze pravidelným a vytrvalým procvičováním.

Tato cvičení jsou v Číně i ve světě velice známá a populární. Věnují se jim nejen začátečníci v bojových uměních, taiči a čchi-kungu, ale také starší lidé (od 50 do 100 let) pro udržení své vitality, a dále například pacienti čínských nemocnic v rámci podpory vlastní léčby a následné rehabilitace. Příkladem může být Pa-tuan-ťin (八段錦, baduanjin).

Co je to tao-jin

Pojem tao-jin (導引, daoyin) znamená "rozvádění" a jde o méně známé prastaré čínské umění rozvoje vnitřní energie. Většinou se uvádí, že se jedná o historického předchůdce všech dnešních cvičení jako jang-šeng, čchi-kung, ale i tchuej-na, šiacu nebo su-žok, jež se z něj následně vyvinuly. Ve skutečnosti se tao-jin od těchto umění odlišuje tím, že nepoužívá vnější pohyby, jako je mávání rukama apod., které jsou u ostatních cvičebních systémů běžné. U nás se však přesto opět můžete setkat s tím, že se výraz tao-jin s pojmy jang-šeng nebo čchi-kung zaměňuje.